Letecká muzea. Kbely, NTM, Salzburg, Linköping, Lelystad, Sinsheim. Tam všude jsem za posledni dva roky byla. Ale nejvíc se mi líbilo v Krakově.
Žádný velký zázrak jsem nečekala. Vím, jak to vypadá v našich dvou pražských leteckých muzeích - zaprášené exponáty, ve venkovnich expozicich polorozpadlé, ve vnitřních nacpané bez ladu a skladu. Nepředpokládala jsem tedy, že v jiné postkomunistické zemi to bude jinak. Z krakovského muzea, oficiálně Muzeum Lotnictwa Polskiego, mi klesla brada. Už při příchodu zaujme vstupní budova, která svou architektonikou podtrhuje svůj účel - důstojné a reprezentativní prostory pro skvosty polské aviatiky. Nad hlavním vstupem je vyobrazen symbol muzea - letadlo PZL P.11c. Toto drobné letadlo pomáhalo obráncům při napadení Polska Německem na začátku druhé světové války. Dodnes se dochovalo pouze jedno - díky tomu, že se stalo trofejí tzv. Göeringovy sbírky.
První část expozice, kam se vchází přímo ze vstupní haly, jsou letadla, ktere postavili polští nadšenci-amatéři v době studené války. Vzdušná, moderní hala s prosklenými stěnami dává prostor těmto svědkům historicky smutného období dostatečně vyniknout. Stroje jsou v bezvadném stavu: čisté, s popisky v polštině a jednoduché angličtině.
Východ z této haly zdobí variace symbolu muzea - tentokrát je letadélko vyobrazeno s drápy, ptačími křídly a okem v místě vrtule - v upomínku na odvahu v bojích proti mnohem silnějšímu protivníkovi.
Na rozsáhlém prostranství za halou jsou nejen další hangáry, ale i letadla, vrtulníky a jiná vojenská technika.
Přiznám se, že moc nemusím dvouplošníky, ale expozice, která přibližuje letadla Velké války, byla asi to nejlepší, co jsem kdy v nějakém muzeu viděla. Tvůrci se inspirovali americkými komiksy. Stěny u každého letadla jsou vyzdobeny komiksovými políčky s krátkým příběhem týkajícím se daného letadla. Toto na první pohled zvláštní zpracování s překvapivou intenzitou vtáhne návštěvníka do děje. Mě natolik, že jsem zapomněla fotit a jen se kochala atmosférou.
Dostáváme se k letadlům vystavených na venkovních plochách. Je jich tam opravdu velmi mnoho, a je velmi zajímavé, kolik strojů muzeum dostalo výměnou z jiných států Evropy, resp. od členů NATO. Co se mi líbilo nejvíce? (no, líbilo - stála jsem před nimi s otevřenou pusou v tichém úžasu z toho, co za unikáty vidím) Corsair II, Harrier, Starfighter, Sepecat Jaguar.
Díky tomu, že se ke strojům venku může velmi blízko, mohla jsem si pohladit po čumáčkách mé milované - Drakena a Viggena.
Venku jsou ustájené i Migy, které už v polské armádě dosloužily. Muzeum této části říká Alej Migů. Zvláštní pocit - procházet mezi stroji, které byly léta pýchou socialistické armády, a teď pomalu, ale nezadržitelně podléhají zubu času.
Zlatým hřebem každého leteckého muzea je expozice strojů druhé světové války a doby těsně po ní. Pod křídly ikon, jako je “Dakota” (resp. Li-2) a “Tante Ju” se schovávají stroje, které jsou jediné dochované exempláře na světě. Perlou je ale někdo úplně jiný: nablýskaný Spitfire, který hrdě stojí před stěnou s reprodukcí fotky letců, kteří bojovali v RAF. Rozesmátí Poláci, obklopující Spitfire - tak mnoho lidí vděčí za tolik takové hrstce.
Muzeum je plné zajímavostí, překvapení a zážitků. Exponáty jsou čisté a udržované. Areál je rozsáhlý, takže se návštěvníci nikde netísní a nepřekáží si. Kustodi jsou nenápadní a milí a většina umí anglicky. Když to jde, můžete se k vystaveným kusům dostat na dosah ruky. Z každého detailu jde cítit hrdost Poláků na svou aviatickou minulost, na hrdinky a hrdiny, kteří jsou s polským letectvím spojeni.
Co ještě dodat?
Dvě rady:
-
Za prvé není tam kavárna, občerstvení a nápoje jsou dostupné z několika automatů pouze za hotové.
-
Za druhé nezapomeňte navštívit obchod se suvenýry. Mají tam hafo kitů (neodolala jsem a koupila si Mustanga [J-26 Early P-51B] ve švédské camo) a když si nakoupíte okolo tisícovky, dostanete zdarma katalog výstavy v Hlavní hale. Bichli s velkoformátovými fotografiemi na křídovém papíře, psanou v polštině a angličtině.
Celkově prostě paráda.
Musím se tam brzy zase vrátit.
P.S. mimozemského psa:
Polské letecké muzeum v Krakově se nachází v prostorách bývalého letiště Rakowice-Czyżyny.
Letiště bylo založeno v roce 1912 v souvislosti s rozvojem rakousko-uherského letectví. V roce 1917 se stalo jedním z nástupních bodů první pravidelné poštovní letecké linky v Evropě spojující Vídeň s Kyjevem a Oděsou. Zpočátku zabíralo plochu 55 ha a zahrnovalo základnu leteckého oddělení: hangáry, důstojnickou budovu, sklad dopravních vozidel a sklad pohonných hmot. Později byly rozšířeny o areál kasáren složený z pěti budov, parku s tenisovými kurty, balónovou halou a technickým zázemím.
Po znovuzískání nezávislosti a převzetí letištních zařízení polskými vojenskými úřady vznikla první polská bojová jednotka, tzv. Letecká peruť (později 1. peruť). Poté byla základna rozšířena o opravárenské a výrobní dílny, pilotní školu a další perutě. V roce 1921 byl na základě stávajícího technického zázemí zřízen 2. letecký pluk. V polovině 20. let se polské vojenské úřady rozhodly letiště rozšířit. 18. července 1923 byla otevřena Stanice civilního letectví Krakov, což vedlo ke vzniku druhého největšího letiště v Polsku. V roce 1938 byla zahájena mezinárodní linka Varšava-Krakov-Budapešť.
Během zářijového tažení zde byla umístěna 122. stíhací peruť.
Za 2. světové války letiště zabrali Němci, po jejím skončení ztratilo na významu kvůli zahušťující se zástavbě okolních oblastí.