Pokračujeme v povídání o fibromyalgii.
Jak jsem psala v předchozím článku, nejsou známy žádné specifické geny či byl jasný infekční agens, které by fibromyalgii spouštěl. Co ale známe vcelku jistě, jsou rizikové situace, které
k rozvoji fibromyalgie vedou.
Jsou to stresové faktory - fyzické, psychické i emocionální - u kterých nedošlo k dostatečné regeneraci či adekvátnímu zpracování traumatu
- špatně zaléčená akutní bolest
- infekce
Bohužel nevíme proč podobný stresor u jednoho jedince vyvolá patologickou reakci a u druhého ne. Myslím si ale, že v tomto případě známé pořekadlo stokrát nic umořilo osla má vysokou vypovídající hodnotu.
Vrátím se ještě k bodu špatně zaléčené akutní bolesti. Netrpělivost v léčbě bolestivých stavů pohybového systému v poslední době výrazně narůstá. Bolest nás omezuje, protože si nemůžeme dovolit zpomalit, zvolnit, odpočinout si. Valí se na nás povinnosti: musíme jít do práce, do školy, musíme fungovat v péči o rodinu… Bolest, jakožto výstražný signál, bagatelizujeme či ignorujeme, a přitom je to důležitý ukazatel přetížení. Analgetika tento signál utlumí, ale neřeší příčinu. Uleví, ale i odstraní stopku, která zabraňuje přetížení a poškození. Organismus si umí s poškozením poradit, potřebuje k tomu ale klid - energii máme jenom jednu, a tu v této chvíli potřebujeme využít k regeneraci.
Podobně to funguje s akutní infekcí. Netvrdím, že se fibromyalgie nemůže rozvinout i při dobře léčeném onemocnění včetně dodržení klidového režimu, ale ignorování těchto pokynů zvyšuje riziko distresu a následného rozvoje fibromyalgie.
Jak se fibromyalgie projevuje?
-
Generalizovaná bolest svalů, kloubů a kostí. Bolest postihuje pravou i levou stranu těla, horní i dolní část. Charakteristika, která u pacientů při popisu bolesti převládá je tupá, vnitřní bolest, ale není to všeobecným pravidlem.
-
Únava. Tento příznak se v nových diagnostických kritériích stává důležitým ukazatelem diagnózy. Únava je všudypřítomná. Pacient se necítí osvěžen po spánku, zvýšená fyzická námaha způsobuje neadekvátní únavu, příliš dlouhá fyzická nečinnost potíže také zhoršuje. Pacienti mají poruchu spánku, a to jak ve kvalitě ( špatně spí, často se probouzí, spánek nepřináší úlevu a osvěžení) tak v kvantitě (nespavost).
-
Kognitivní poruchy, popisované také jako fibromlha. Pacienti mají problémy
s krátkodobou pamětí, mají problémy s pozorností a prováděním úkonů, které vyžadují rychlé změny v myšlení. -
Další příznaky. Nejčastějším přidruženým onemocněním je deprese či úzkostná porucha. Z neurologických potíží jsou to bolesti hlavy, včetně migrén, parestezie (brnění) horních a dolních končeti. Často trpí poruchami gastrointestinálního traktu, intolerancí různých složek potravy, gastroezofageálním refluxem. Dále se může objevit subjektivní pocit dušnosti, suchost očí či bušení srdce. Důležité je, aby byl pacient pro tyto potíže vyšetřen a byla vyloučena organická příčina.
To je zatím vše, příště budeme pokračovat povídáním o diagnostice a léčbě.
V článku byly použity informace ze článku https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31082018/