O této nemoci, kterou trpí čím dál tím více lidí (zvláště ženy, ale týká se i mužů), přemýšlím velmi intenzivně od doby, kdy byla diagnostikována mojí kamarádce. Uvědomila jsem si, že takových pacientů potkávám ve své ambulanci rehabilitačního lékaře mraky. Přichází ke mě nešťastníci s bolestmi pohybového systému, vyšetření od shora dolů, s hrstmi léků, které stejně nepomáhají. Jak už jsem psala - vzhledem k tomu, že počty pacientů výrazně narůstají, a faktu, že v pozdní fázi je velmi složité toto onemocnění zvládnout, rozhodla jsem se tady na svém blogu o fibromyalgii (FM) něco málo napsat.
Je výskyt v populaci okolo 6 procent hodně nebo málo?
V prvé řadě je to onemocnění, které je dost bagatelizováno. Bolest je subjektivní prožitek, je těžké uvěřit někomu, že ho bolest (a další přidružené potíže) tak výrazně zhoršují kvalitu života. Za druhé je pro mnohé zdravotníky těžké akceptovat, že ten stav opravdu závažný je, a že v dlouhodobém horizontu může vyústit až v invaliditu pacienta.
Velká trojka
Fibromyalgie je charakterizována třemi aspekty:
a) dlouhotrvající bolestí pohybového systému,
b) únavou a nedostatečnou regenerací po fyzické zátěži,
c) kognitivní poruchami.
Velmi často jsou přidružená psychiatrická onemocnění, nejčastěji deprese.
Jak to vzniká?
Ohledně příčin vzniku se toho moc neví. Jedná se o tzv. diagnozu per exclusionem, to znamená, že je třeba vyloučit jiné příčiny daných potíží. Jak už jsem psala, pacient bývá důkladně vyšetřen neurologem, ortopedem, revmatologem, a nikdo nic zásadního nenajde, resp. výsledky vyšetření nevysvětlují tíži pacientových obtíží.
Ženy jsou ohroženější skupinou. Neví se přesně proč, ale určitou roli můžou hrát hormonální výkyvy menstruačního cyklu a také jiný způsob reakce na stres.
Takže, co to fibromyalgie vlastně vlastně je?
Jde ve své podstatě o poruchu regulace bolesti na úrovni centrální nervové soustavy. Pacient se stává přecitlivělým na vnímání bolesti. Lépe řečeno na jakýkoliv podnět periferního nervového systému - tlak gumičky u kalhot či střev při zácpě, změny v prokrvení v malé pánvi v rámci menstruačního cyklu, změny tlaku při změně počasí…prostě stimuly, které běžně nevnímáme, protože část mozku je prostě nepustí do vědomí. A protože prazákladní vlastností organismu je vyhnout se bolesti, dostává se pacient do začarovanému kruhu. Pacient neví, jaký stimul ho uvrhne opět do bolesti, a tak se stává čím dál tím více vnímavnějším, hypersenzitivním.
Shrnuto, pacienti s FM vnímají vnější podněty, které by zdravý člověk vyhodnotil jako nedůležité, bolestivě. A navíc, u rychle se opakujících krátkých stresových podnětů dochází u pacientů s FM k vyhodnocení stimulů jako bolestivých.
To pro dnešek stačilo. Nechci Vás zahlcovat informacemi, takže pokračování příště.
V článku byly použity informace ze článku https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31082018/