Kamarád praktik mě poprosil, jestli bych nemohla zpracovat doporučení o pohybové terapii u osteoporozy. Nově totiž VZP rozjíždí masivní kampaň ohledně prevence a časného záchytu tohoto onemocnění a on by rád svým pacientkám poskytl komplexní doporučení stran prevence.
Takže se na to podíváme.
Velmi pěkně zpracované informace jsem našla v článku Physical Therapist Management of Patients With Suspected or Confirmed Osteoporosis: A Clinical Practice Guideline From the Academy od Geriatric Physical Therapy (Journal of Geriatric Physical Therapy) z dubna loňského roku.Objektivně měřit nějaké výsledky ve fyzioterapii je velmi ošidné. Rehabilitace je totiž ze své podstaty založena na individuálním přístupu k pacientovi, kdy (kinesio) terapii upravujeme na základě intenzivní zpětné vazby od pacienta. Navíc výsledky jsou často objektivně nezhodnotitelné. V tomto případě se ale můžeme opřít o objektivně měřitelné změny v kostní hustotě (Bone Mineral Density BMD). Studie se dále zaměřila na segmenty, které jsou v rámci osteoporózy nejzranitelnější – jsou to krček stehenní kosti (proximální část femuru) a obratle.
Výsledky vyšly docela zajímavé – je rozdíl v doporučení stran fyzické aktivity u žen v premenopauzálním věku a v postmenopauzálním věku.
Takže jaká jsou doporučení u žen po menopauze.
Co se týče kyčle – je doporučováno cvičení se statickou zátěží, ideálně stoj na jedné noze. Doporučená frekvence je jedna minuta na každou nohu, třikrát týdně, po dobu 24 týdnů. Ale pozor – je třeba zaměřit se na postavení pánve – pánev nesmí podklesávat, musí zůstat v jedné rovině.
Co se týče bederní páteře – je doporučeno dynamické cvičení s nízkou silou – takže ideál chůze a chůze do schodů. Dále studie v tomto případě doporučuje tai chi, cvičení na balančních plochách, strečink.
Důležité upozornění - ač se to zdá na první pohled paradoxní, u chůze se neprokázal pozitivní vliv na denzitu kosti v oblasti kyčle , takže ve výsledku je třeba cvičit kombinaci.
A aby to fungovalo je třeba si dlouhodobě docela máknout – délka cvičení je 45 - 60 minut, s frekvencí 3x týdně, se srdeční frekvencí 60 -70% maximální tepové rezervy.
Nedoporučuje se běh, skákání, tanec, cvičení na vibračních plošinách. Tato vysokoenergetická cvičení mohou vést ke stresovým reakcím postmenopauzální kosti.
Péče o kvalitu kostí je běh na sakra dlouhou trať. K tomu, aby byly změny kostní hustoty měřitelné, je třeba dodržovat daný režim fakt hodně dlouho – minimálně 6 měsíců, určitě ale déle jak rok. A počítat s tím, že jakmile se přestane, jde to opět celé do kytek.
Vzhledem k tomu, že si babičky moc rády lámou i distální předloktí, ideální (a levnou) cvičební pomůckou je PowerBall. Skvělá věcička pro pacičky kancelářských krys - pokud neznáte, googlete.
Je třeba si uvědomit, že osteoporotické zlomeniny jsou ve výsledku způsobeny nejen řídnutím kostí, ale i větší náchylnosti k pádům. Proto je třeba nezapomínat na cvičení, které zlepšují koordinaci a posturální stabilitu.
Stran doporučení pro ženy před menopauzou je to ale jinak.
Pro zlepšení trofiky krčku kosti stehenní a páteře je doporučováno to, co u postmenopauzy je naopak zakazováno: běh, skákání, jogging, ohledně bederní páteře pak progresivní odporový silový trénink s vysokou zátěží – kruhový trénink, cvičení s therabandy). Toto se musí cvičit minimálně 6 až 24 měsíců. Délka a frekvence cvičení je 60 minut 3x týdně. Vzhledem k tomu, že tento typ cvičení klade důraz na velmi dobrou funkci hlubokých stabilizátorů, já osobně bych k tomu doporučila cvičení na hluboký stabilizační systém, tzn. “core”.
Takže, ještě jednou a polopaticky:
pokud chce mít žena pevné kosti, je třeba preventivně působit opravdu dlouhou dobu – řádově roky.
Jsou jiná doporučení pro ženy před menopauzou a po menopauze, jiný typ cvičení posiluje spíše páteř, jiný oblast kyčle.
Před – silový trénink, běh, vibrační plošiny, jogging, zatížení kostí dolních končetin a páteře v dlouhé ose. I tak ale nezapomenout na posilování hlubokých stabilizátorů (krku, beder, ramen, kyčlí, kolen, plosek nohou) – ideál joga, pilates, tai chi, flowin, velké míče, TRX…
Po – chůze, nordic walking chůze, chůze do schodů, tai chi (jóga pro seniory).
Úplně nejzazší možnost je nechat babičku stát denně jednu minutu na jedné a pak na druhé noze. A dbát na prevenci pádu.
Nedílnou součástí je racionální stravování se všemi nutritienty důležitými pro dobrý metabolismus kostí, svalů a měkkých tkání. Pokud nejsou stavební prvky, tak můžete sportovat do aleluja a stejně nic nevybudujete.
Uf, co? Kdo z nás tohle dodržuje?
Takže, obléci do sportovního a hurá na to.
Pozn. Výpočet maximální tepové srdeční rezervy.
Maximální tepová frekvence (TF max) je nejvyšším počtem úderů za minutu, které jedinec dosahuje při maximálním úsilí. Jednoduše se dá vypočítat podle stanoveného vzorce: 220 – věk (muži), 230 – věk (ženy). V některých publikacích se však zpochybňuje přesnost, ano je to jen hrubý odhad. Vzorec se vztahuje pouze pro zdravou dospělou populaci. U lidí nemocných (kardio, spiro a jiné onemocnění) mají svůj speciálně upravený koeficient navíc, stejně to platí i pro děti.
Maximální tepová rezerva (MTR) se vypočítá dle maximální TF – klidová TF. Používáme ji pro výpočet doporučené tepové frekvence při zátěži.